Jak přijmout své nové tělo a užít si těhotenství naplno?
Těhotenství se popisuje jako nejkrásnější období v životě ženy. Realita bývá pestřejší. Zvedá se žaludek, bolí záda, tělo se mění rychleji, než ho stíháte poznávat, a okolí k tomu má poznámky. Níže najdete, co se s tělem v těhotenství skutečně děje, kolik pohybu je bezpečné a kdy už nejde jen o špatnou náladu.
Krátce: většina změn, které vás na vlastním těle překvapí, je běžná a dočasná. Pohyb je při nekomplikovaném těhotenství bezpečný a doporučuje se zhruba 150 minut týdně ve střední intenzitě. A pokud se necítíte dobře psychicky, nejste v tom sama: příznaky úzkosti nebo deprese zažívá v tomto období zhruba každá pátá žena.
Co se s tělem v těhotenství děje
Změn je víc, než se o nich obvykle mluví, a přicházejí v jiném pořadí, než čekáte. Pomáhá vědět, že jsou popsané a běžné.
- Prsa – rostou a bývají citlivá už v prvních týdnech, často dřív, než je znát bříško.
- Strie – vznikají tam, kde se kůže rychle napíná: na břiše, prsou, bocích i stehnech. Ovlivňuje je hlavně genetika, takže je nelze spolehlivě „prokrémovat" pryč. Časem blednou.
- Otoky – nohy, kotníky i prsty, typicky ke konci dne a ve třetím trimestru.
- Vlasy a nehty – v těhotenství často zesílí, po porodu se vlasy naopak víc vypadávají. To je běžné a přechodné.
- Pigmentace – tmavší linie na břiše nebo skvrny na obličeji. Po porodu obvykle ustupují.
- Záda a pánev – s rostoucím bříškem se mění těžiště, přidávají se hormony uvolňující vazy. Bolesti zad a pánve jsou proto jednou z nejčastějších potíží.
Cokoli z toho vám nesedí nebo vás trápí víc, než jste čekala, patří na nejbližší kontrolu ke gynekologovi. Žádná otázka není hloupá a nikoho tím neobtěžujete.
Když se ve svém těle necítíte dobře
Tady jedna věc, kterou v článcích o těhotenství skoro nenajdete: nemusíte být za změny svého těla vděčná. Můžete být zároveň šťastná z dítěte a naštvaná, že se nepoznáváte v zrcadle. Obojí najednou je normální a jedno druhé nezpochybňuje.
Věty typu „buď ráda, že jsi zdravá" nebo „jiné by za to daly všechno" většinou nepomáhají. K nepohodě jen přidají pocit viny, že si stěžujete neprávem. Pokud vám je někdo říká, nevypovídá to nic o vás.
Co pomáhá častěji:
- Oblečení, které padne teď – nosit věci, které tlačí, protože „to je jen na chvíli", zhoršuje pocit z těla každý den. Stačí pár kousků, ve kterých je vám dobře.
- Přestat se srovnávat na sociálních sítích – bříška v osmém měsíci vypadají různě a to, co vidíte na Instagramu, je výběr. Účty, po kterých se cítíte hůř, klidně ztlumte.
- Mluvit o tom nahlas – s partnerem, kamarádkou nebo porodní asistentkou. Nevyslovené pocity mívají tendenci sílit.
- Fotit se – ne kvůli dokonalé fotce, ale proto, že s odstupem se na tyhle snímky díváte úplně jinak než ve chvíli, kdy vznikly.
Kolik pohybu je v těhotenství bezpečné
Řada žen se v těhotenství bojí hýbat, aby dítěti neublížily. Aktuální doporučení jdou opačným směrem: při nekomplikovaném těhotenství je pohyb bezpečný a prospěšný, a rizikem bývá spíš úplná nečinnost.
Doporučení: zhruba 150 minut týdně ve střední intenzitěStřední intenzita se pozná jednoduchým testem: ještě zvládnete konverzovat, ale dýcháte rychleji než v klidu. Pokud jste se před těhotenstvím pravidelně nehýbala, k těmto minutám se dostávejte postupně. Není to meta, kterou musíte splnit. Je to orientační číslo, kolik pohybu stačí. Víc dělat nemusíte.
- Co se hodí – chůze, plavání, těhotenská jóga, rotoped, cvičení pánevního dna.
- Co se obvykle nedoporučuje – kontaktní a bojové sporty, potápění, sjezdové lyžování, jízda na koni a aktivity s rizikem pádu.
- Kdy přestat – při bolesti, krvácení, závrati, dušnosti nebo stahování. Pak volejte lékaře.
Konkrétní podobu pohybu vždy proberte se svým gynekologem, zvlášť při rizikovém těhotenství. Doporučení výše platí pro zdravé ženy bez komplikací.
Čas jen pro sebe
Po narození dítěte bude času na sebe výrazně méně. Těhotenství je poslední delší období, kdy si ho naplánujete, aniž byste kolem toho musela organizovat celou domácnost.
Nemusí jít o nic velkého. Vlažná koupel, protože horká vana se v těhotenství nedoporučuje. Maska na vlasy, hodina s knihou, kadeřnice. Nebo si nechte udělat těhotenské focení, ideálně mezi 30. a 34. týdnem, kdy je bříško výrazné a většina žen se ještě cítí dobře.
Jak reagovat na poznámky okolí
Těhotné bříško bohužel část lidí bere jako pozvánku komentovat postavu, sahat na něj bez ptaní a vyprávět děsivé porodní historky. Nemusíte to snášet mlčky.
- Na dotyky – „radši ne, děkuju" stačí. Nemusíte to vysvětlovat ani zjemňovat.
- Na porodní historky – „radši si to poslechnu až potom" téma ukončí bez hádky.
- Na poznámky o postavě – buď obrátit v humor, nebo jednoduše neodpovědět. Ticho funguje překvapivě dobře.
A pokud vás takové komentáře trápí opakovaně, nejste přecitlivělá. Je to normální reakce na to, že vám někdo mluví do vlastního těla.
Kdy už nejde jen o náladu
Kolísání nálad v těhotenství je běžné. Někdy jde ale o víc. Podle odborných odhadů zažije zhruba každá pátá žena během těhotenství nebo v prvním roce po porodu příznaky duševní nepohody, nejčastěji úzkost nebo depresi. Není to výjimka a rozhodně to neznamená, že jste špatná matka.
Stojí za to ozvat se, když potíže trvají déle než dva týdny a zasahují do běžného fungování. Například když je smutek nebo plačtivost skoro každodenní, nedokážete se zbavit strachu o dítě, nemůžete spát ani ve chvíli, kdy máte prostor, nebo vás přestalo bavit prakticky všechno.
Kam se v Česku obrátit: začít můžete u svého gynekologa nebo praktického lékaře. Informace i anonymní orientační test najdete na perinatal.cz, což je projekt Národního ústavu duševního zdraví a organizace Úsměv mámy. Ta zároveň nabízí podporu od žen, které si podobným obdobím prošly.
Vzpomínka na těhotenství
Většina žen si po pár letech ze svého těhotenství pamatuje překvapivě málo. Nejde jen o data a čísla z průkazky. Nejrychleji mizí to, jak jste se v jednotlivých týdnech cítila, čeho jste se bála a co vás naopak potěšilo.
Právě k tomu slouží těhotenský deník. Vzpomínková kniha „Z lásky se zrodilo…" je psaná od 12. týdne těhotenství a pokračuje prvním rokem i milníky až do 10. narozenin. Spousta maminek ji přitom vyplňuje zpětně, když ji dostane až k narození miminka. Vede vás otázkami, takže nemusíte vymýšlet, co psát.
Pokud vybíráte mezi více deníky, přečtěte si, jaká kritéria by měla vzpomínková kniha splňovat.
Těhotenský deník, první rok i milníky do 10 let – 146 stran v jedné knize.
Prohlédnout knihuČasté dotazy
Dají se striím v těhotenství předejít?
Spolehlivě ne. Největší roli hraje genetika a rychlost, jakou se kůže napíná. Promazávání pomáhá hlavně proti napětí a svědění kůže, na vznik strií má omezený vliv. Po porodu strie postupně blednou a mění barvu z červené na světlou.
Je normální necítit se v těhotenství šťastně?
Ano. Radost z dítěte a nepohoda z vlastního těla nebo ze změny života se nevylučují. Problém nastává až tehdy, když nepohoda trvá týdny a začne zasahovat do běžného fungování. Pak se vyplatí ozvat se gynekologovi nebo praktickému lékaři.
Můžu v těhotenství pokračovat ve svém sportu?
Při nekomplikovaném těhotenství obvykle ano, jen s úpravou intenzity. Konkrétní podobu proberte s gynekologem. Obecně se nedoporučuje začínat s novým náročným sportem, na který jste nebyla zvyklá, a vynechávají se aktivity s rizikem pádu nebo nárazu.
Kdy je nejlepší čas na těhotenské focení?
Nejčastěji mezi 30. a 34. týdnem. Bříško je už výrazné a většina žen se ještě cítí dobře. Termín si domlouvejte s předstihem, dobré fotografky mívají naplněno na týdny dopředu.
Jak odmítnout, když na mě chce někdo sahat?
Stačí krátká věta bez vysvětlování, například „radši ne, děkuju", případně ustoupit o krok. Nemusíte hledat důvod ani se omlouvat. Je to vaše tělo a ohledně dotyků rozhodujete vy.
Vyplatí se psát si těhotenský deník, když už jsem v půlce?
Ano. První týdny doplníte zpětně z průkazky, z fotek v telefonu a z paměti. Přesné datum po letech nikdo kontrolovat nebude, důležitější je, že záznam vůbec existuje.
